Gg muzeeeum $&$&@#
(Městské muzeum Valašské Klobou...)
Muzeum jsme navštívili minulý týden. Některé exponáty jsou ojedinělé. Celkově je muzeum velmi pěkné a vystavené exponáty
(Muzeum historických vozidel a ...)
Toto muzeum s majitelem panem Chaloupkou již zaniklo. Mají ho nyní nový majitelé.
(Muzeum betlémů Kryštofovo Údol...)
Bylo to dost kruté, pro slabší povahy trochu horší, ale kdo je vážně odvážný, tak to zvládne.
(Muzeum mučících nástrojů)
Dobrý den,
uváděné informace otevírací doby a výše vstupného nejsou aktuální. Muzeum již není pobočkou Muzea Karlovy Va
(Muzeum Žlutice)
Památník je znovu otevřený od 16.9.2023, výstava Umění knihtisku a bratrská tiskárna v Kralicích, otevřeno středa - nedě
(Památník Bible kralické - Mora...)
Večer je divadlo
8. 6. 2017 - Aby se mohlo hrát divadlo, je prý zapotřebí autorská hra, budova divadelní a skupina lidí předvádějících hru. Tak to alespoň tvrdí Ottův slovník naučný. A ten mívá pravdu. V Třešti zdá se, nic z toho nechybí – ani prostory a ani ochotníci ochotní hrát divadlo. Je tomu tak od poloviny 19. století, kdy se zde poprvé hrálo v Panské hospodě, až dodnes, kdy máme několik aktivních divadelních souborů, školní divadlo, tradiční přehlídku ochotnických divadelních souborů a festival loutkového divadla. Na letošní rok nepřipadá žádné výročí, ale i tak jsme se rozhodli nad fenoménem třešťského divadla pozastavit. Muzejní spolek uspořádal komentované promítání historických fotografií z divadelního prostředí a v muzeu jsme na letní turistickou sezónu nachystali výstavu Večer je divadlo. Můžete se na ni přijít podívat do konce září, otevřeno máme každý den kromě pondělí. V depozitáři muzea je uložen bohatý fotografický materiál a dochovala se i většina plakátů odehraných her. František Strádal, archivář divadla vypracoval seznamy herců a podporovatelů divadelního života. U jmen ochotníků uvádí všechny hry, ve kterých si zahráli. Jedná se o cenné zdroje informací k dějinám ochotnictví v Třešti. Samotné plakáty mají neskutečnou vypovídací hodnotu. Jeden z nejstarších dokumentuje fakt, že Třešť bývala významnou zastávkou kočovných divadelních společností. Oznamuje, že v červnu roku 1890 do Třeště zavítá velká operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky, zdrží se tři dny a odehraje čtyři představení. Vstupenky byly v předprodeji na neobvyklém místě, u ochotného pana lékárníka Josefa Tomáše. Bylo to potom nejspíš i tak trochu léčivé divadlo. Z 20. listopadu roku 1881 je nejstarší plakát uložený v muzeu. Zve na divadelní frašku ve třech jednáních, která má tajemný název D. S. Plakáty dokládají i místa, na kterých se divadlo hrálo – bývaly to většinou hospody, hostince, sál pivovaru a až v novějších dobách sokolovna a kulturní dům. Udivuje nás informace, kolik bylo amatérských herců – své ochotníky měl spolek Sázavan, beseda Mojmír, Dělnická tělocvičná jednota, většina politických stran, Orel, Sokol, hasiči, Akademický feriální klub, mateřská škola Marianum, Beseda katolických mužů a jinochů, Mariánská družina dívek atd. Když se mluví o divadle, zvykli jsme si připomínat rok 1923, kdy byla založena Ochotnická jednota, později pojmenovaná po Karlu Čapkovi. Není to však začátek ochotnického divadelnictví v Třešti. Už tenkrát mělo bezmála stoletou tradici. Založení Ochotnické jednoty bylo snahou shromáždit nejlepší herce z města v jednom spolku a divadelní tradici dát jakýsi organizovaný rámec. Za první světové války se mezi obecenstvem jednoho představení objevili dokonce i ruští zajatci, kteří toho času pobývali v Třešti. Možnost navštívit představení dostali jako odměnu, hercům totiž zapůjčili své rubašky a čepice zv. furažky. Dvojjazyčné česko-německé plakáty z období druhé světové války s poznámkou, že je Židům vstup do divadla zakázán, jsou sami o sobě víc než výmluvné. Zjistíme, že se za války hrálo velmi často. Těch 101 odehraných představení z období okupace člověka ze začátku překvapí. Divadlo bylo asi prostředkem, jak tu zlou dobu přečkat. Transformace a potom zmizení názvu dramatického odboru jednoty Orla ze záhlaví plakátů během okupace taktéž o lecčem vypovídá. Ale hrálo se pořád. Také v časech, kdy bylo nutno opatřit si povolení k sehrání divadla i v té nejzapadlejší vesnické hospodě. V době válek příslušné orgány schvalovaly všechna představení a třídily hry na vhodné a zakázané. Později např. nad ideovou náplní her bděl ZV ROH Vzájemnost. Hrálo se však stále. Šily se kostýmy, organizovala sbírka na stavbu kulturního domu, nákup kulis, psaly se divadelní scénáře a nacvičovalo loutkové divadlo. A dnešní ochotníci, ať už jsou v kterémkoliv spolku, z tohoto zdroje čerpají a na tuto tradici, jejíž začátky nacházíme v první polovině 19. století navazují. O tom je vlastně výstava v muzeu. Nehledejte v ní konkrétní jména jednotlivých herců – je jich totiž příliš mnoho. Je o fenoménu třešťského divadla. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)Přiložené obrázky: