EHD v Poličce = prohlídka Národní kulturní památky, restaurování, bádaní i legenda o loupeživém rytí

3. 9. 2020 - Zdarma navštívíte Národní kulturní památku, dozvíte se, jakým přínosem je restaurování obrazů i odborného bádání a dozvíte se o skutečném příběhu loupežného rytíře z roku 1512. Dále se dozvíte, co spojuje obrazárnu města Poličky se zahradou Hellbrunn v Salzburgu a Květnou zahradou v Kroměříži. Francie, Itálie nebo Irsko již od roku 1984 každým rokem slaví tento svátek, jehož cílem je posílení historického povědomí, chránění památek a národního kulturního dědictví. Od roku 1991 jej slaví i Česká republika. Dny evropského dědictví, zkráceně EHD, jsou společná aktivita Rady Evropy a Evropské komise. Každoročně se koná v září a to v mnoha městech a obcích po celé Evropě, zemích, které přistoupily k Evropské kulturní konvenci. Využijte svátku všech památek k návštěvě toho, co nabízí město Polička. V letošním roce byly vyhlášeny dny EHD v termínu od 12. do 20. 9. 2020 s tématem jsou Památky a vzdělávání. Poličské muzeum návštěvníkům nabízí ve dnech 12. a 13. 9. 2020 zdarma návštěvu interaktivně pojatých expozic Centra Bohuslava Martinů, které jsou tím správným místem pro zábavu i poznání. „Muzea mají významná díla, doklady minulosti získávat do svých sbírek, řádně je ošetřovat, zpracovávat, evidovat a prezentovat. Kromě odborné činnosti mají muzea naplňovat především vzdělávací a popularizační činnost. Pojďte se s námi proto pobavit, zakládat město, dobově se odívat, poznávat historii, zařadit se mezi poličské ostrostřelce, smlouvat na tržišti a nasát atmosféru života minulého století v tvorbě Bohuslava Martinů. Vstupte s do světa křehké a barevné krásy v expozici horáckého skla. Vyzkoušejte si znalosti historie nebo umění zpěvu v lavicích školní třídy, kde se učil malý Bohuslav Martinů,“ zve kurátorka akce Alena Zavoralová. Ve dnech 19. a 20. 9. 2020 nabízí muzeum zdarma prohlídku národní kulturní památky barokní radnice v Poličce. Návštěvníci se obeznámí se s přínosem restaurování obrazů i odborného bádání a dozví se o skutečném příběhu loupežného rytíře z roku 1512, jenž je zachycen na barokním obraze sv. Barbory, patronky Dobré smrti. Dále se dozví, co spojuje obrazárnu města Poličky se zahradou Hellbrunn v Salzburgu a Květnou zahradou v Kroměříži. Odpověď najdou na portrétu arcibiskupa Marka Sitticha z Hohenemsu s výjevem zvaným Mezi chrámem Slunce a zahradou Saturnovou. „Slavný rakouský rod vlastnil Hohenemsů též zámek Bystré u Poličky. Arcibiskup salcburský Mark Sittich IV. z Hohenemsu ukazuje na obraz hlavního salcburského dómu, který nechal budovat. Obraz má zlatý rám a jeho poselství můžeme chápat jako chrám Slunce, tedy Krista. V pozadí je druhý obraz, který má černý rám a je označován za zahradu Saturnovu. Renesanční šlechta budovala reprezentační sídla a letohrádky se zahradami. Na předměstí Salcburku nechal pan arcibiskup vybudovat dodnes dochovaný Hellbrunn. Kromě letohrádku s geometrickou květnou zahradou a vodními plochami zde byly i mechanické vodní hrátky, pohyblivé sochy a umělé jeskyně. V Salcburku vykonával duchovní službu i pozdější olomoucký arcibiskup Karel z Lichtenštejna, který ve svém sídle v Kroměříži vybudoval obdobné zahrady, které jsou dnes památkou UNESCO,“ uvádí kunsthistorik muzea PhDr. David Junek. „Díky restaurování obrazů i odborného bádání se můžete dozvědět o skutečném příběhu kloupežného rytíře z roku 1512, jenž je zachycen na barokním obraze sv. Barbory, patronky Dobré smrti. Můžeme zjistit, co znamená polopostava muže u nohou sv. Barbory? Díky restaurování a odbornému bádání ano. Při restaurování v roce 1990 vyniknul na zádech nahé mužské polopostavy předmět protáhleného klínovitého tvaru. Restaurování také projasnilo doposud temný horizont se zlomeným kůlem. To nás přivádí k historické události doložené Starými letopisy českými k roku 1512 v Praze a později popularizované v Hájkově Kronice české. Loupežný rytíř Chlévec byl odsouzen k naražení na kůl, ale nezemřel, v noci se s ním kůl zlámal a on se doplazil k faře u sv. Benedikta na Hradčanech, kde se mu dostalo rozhřešení. Na otázku kněze, kterak se mu dostalo té milosti, že nezemřel bez rozhřešení, odpověděl, že se každý den modlil ke sv. Barboře. Podrobnosti se můžete dozvědět v muzejní brožuře "Příběh z obrazu sv. Barbory, aneb - kdo je ten muž na obraze?, vydané k 500. výročí události v roce 2012,“ dodává. Pojďte bádat a slavit. Dveře muzea jsou pro vás otevřeny od 9.00 do 16.00 hodin. (Městské muzeum a galerie Polička a Centrum Bohuslava Martinů)

Přiložené obrázky:
Přiložený obrázek