Ke slávě a chvále – 1000 let duchovní kultury na Moravě
3. 8. 2011 - Stálá expozice Arcidiecézního muzea je sestavena do dvou základních okruhů, z nichž první nazvaný Umění olomoucké diecéze je koncipován chronologicky a zahrnuje všechny umělecké obory (architektonické fragmenty, malířství, sochařství, umělecké řemeslo – zlatnické práce i textilie, aj.).
Počátek se odvíjí od románského umění a aktivit biskupa Jindřicha Zdíka (1126–1150), přes prezentaci raně gotických památek, umění vrcholné gotiky lucemburské éry s jeho vyvrcholením v krásném slohu. Pozdně gotické práce seznamují s vlivy nizozemského realismu a monumentální tvorbou počátku 16. století, stejně jako se specifickým fenoménem historismu 17. století navazujícím na tradici gotiky. Od umění manýrismu přechází expozice k ranému, vrcholnému a pozdnímu baroku a ke sklonku 18. století.
Součástí prohlídkové trasy je přitom také Románský biskupský palác (dříve známý jako Přemyslovský palác), který je však otevřen pouze během letní turistické sezony (1. 5. - 31. 10.). Nejvýznamnější románská stavební památka palácového typu v českých zemích, jež na dlouhá staletí upadla do zapomnění, byla „objevena“ v roce 1867 při opravě části katedrály sv. Václava. Vžité pojmenování Přemyslovský palác vzniklo díky domněnce, že se jednalo o sídlo olomouckých údělných knížat z dynastie Přemyslovců. Roku 1962 byl románský palác prohlášen národní kulturní památkou a v roce 1995 byl národní kulturní památkou prohlášen celý bývalý Přemyslovský hrad, který zahrnuje okrsek dómského návrší s metropolitní katedrálou, románským biskupským palácem, kapitulním děkanstvím a dalšími stavbami. Dosavadní archeologické, historické a uměleckohistorické výzkumy snesly množství poznatků, z nichž vyplývá, že románský palác vznikl těsně před polovinou 12. století v době episkopátu biskupa Jindřicha Zdíka (asi 1080–1150), který dokončil stavbu kostela sv. Václava a v jeho sousedství nechal postavit reprezentační sídlo. Do dnešních dnů se však po sérii požárů dochovalo pouze torzo původní stavby.
V dalším expozičním okruhu Arcidiecézního muzea Olomouc nazvaném Sběratelství olomouckých biskupů je představena obrazová kolekce zahrnující významná díla italské, nizozemské i středoevropské provenience. Původ sbírky sahá do 17. století a tvoří jednu z nejkvalitnějších středoevropských kolekcí starého malířství. Další stránku arcibiskupského sběratelství naznačují soubory slonovinových řezeb a numismatických památek.
Expozici doplňují navazující tématické celky. Speciální prostory Kabinetu textilu a trezorové Klenotnice představují unikátní výběr liturgických textilií a zlatnických předmětů z období gotiky až baroka. Archeologické nálezy podchycují bezmála šest tisíc let osídlení Olomoucka a význam lokality ve velkomoravské době. Představena je rovněž samotná instituce arcibiskupství, osobnosti jednotlivých biskupů a arcibiskupů jako významných iniciátorů kulturních aktivit v rámci celé diecéze.
Zvláštní místo je věnováno i významným kapitolám z hudebních dějin diecéze s důrazem na mecenát olomouckých biskupů a arcibiskupů. Prostor kaple sv. Barbory seznamuje prostřednictvím liturgických předmětů s principy bohoslužebné praxe a jejího symbolického jazyka v kontextu církevního roku.
Stálá expozice je budována jako dílčím způsobem proměnlivá tak, aby postupně představovala umělecké dědictví arcidiecéze v co nejširším záběru.
Arcidiecézní muzeum, Václavské náměstí 3, Olomouc, www.olmuart.cz
