Aktuality

Památky osiřelé Památky, které čekají na svou záchranu. Nebo konec?

28. 6. 2017 - V minulých dvou desetiletích se podařilo ve spolupráci českých spolků, měst a obcí s organizacemi německých krajanských organizací zachránit velké množství památek na území České republiky v pohraničních oblastech tzv. Sudet. Většina objektů se dostala do velmi špatného stavu v důsledku problematického vývoje památkové péče v komunistické éře. Přes všechny tyto úspěchy a vzájemnou spolupráci obou stran zůstává, zejména v příhraničních oblastech, velké množství sakrálních památek, které jsou stále ve velmi zuboženém stavu, opuštěné a čekají na své zachránce. Památky osiřelé. Výstava byla připravena Moravským zemským muzeem a spolkem Omnium ve spolupráci s Heimatplfegerin der Sudetendeutschen a s podporou Bayerischen Staatsministeriums für Arbeit und Soziales, Familie und Integration. Do 30. 9. 2017 (Památník Bible kralické - Moravské zemské muzeum)

Milča Eremiášová – Po zarostlém chodníčku

28. 6. 2017 - Profesionální krajkářka, Milča Eremiášová (*1938), jež vystavovala po celém světě a domů si přivezla nejedno významné ocenění, se pro svůj cyklus Po zarostlém chodníčku nechala inspirovat stejnojmenným klavírním cyklem Leoše Janáčka. Vzniklo tak deset krajek (1978–1980) vypnutých do přírodních dřevěných rámů, které vznikly z jednoho kmene vykotlaného buku. Letní výstava v Památníku Leoše Janáčka představí osm děl, dva zbývající objekty, které se bohužel během let ztratily (Lístek odvanutý, Tak neskonale úzko), budou vystaveny na fotografiích. Výstava bude doplněna prezentací hlavních potřeb krajkářky – tzv. herdulí, tedy válcem, na kterém krajka vzniká, či paličkami, kterými se překřižují jednotlivé nitě. Do 10. 9. 2017 (Památník Leoše Janáčka - Moravské zemské muzeum)

Venuše - Fotografie Jindřicha Štreita

28. 6. 2017 - Jméno fotografa Jindřicha Štreita je spojováno především s černobílými snímky zachycujícími banalitu každodenního venkovského života. Rodák z Valašska (narozen 5. září 1946 ve Vsetíně) se v roce 1956 spolu s rodiči přestěhoval do podhůří Jeseníků. Po absolvování Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se jako učitel vrátil zpět na Bruntálsko (Rýmařov, Sovinec, Jiříkov). Zde se kromě pedagogické činnosti věnoval fotografování a organizování kulturního života: v 70. - 80. letech se nonkonformní program galerie v Sovinci stal pojmem. Život drsného dosídleného kraje měl zásadní vliv na obsah jeho pozdějších snímků. Bezprostředně reagující a nikoliv nezúčastněný pozorovatel dokázal zachytit zdánlivou bezútěšnost všedních i svátečních okamžiků obyvatel „vykořeněného“ kraje. Výstava Etnografického ústavu se pokouší tvorbu J. Štreita představit pod zorným úhlem vizuální antropologie, jako dokument životního stylu. Prostor je přesně určen: sociálně se jedná o venkovskou komunitu, regionálně je ohraničen Bruntálskem a časově 80. léty 20. století. Projekt Venuše se soustředí na téma ženy. Je rozdělen do tří částí, v jejichž centru je žena v pracovním procesu, žena ve volném čase a jako aktérka partnerských vztahů. Do 1. 10. 2017 (Palác šlechtičen - Moravské zemské muzeum)

Recyklace – šijeme, přešíváme, přeplétáme

28. 6. 2017 - Výstava reaguje na současné společenské dění ve světě, kdy se vše zrychluje, produkují se stále nové a nové věci bez ohledu na životní prostředí. Přibývají lidé, kteří nesouhlasí s touto necitlivostí a chtějí zase trochu životní tempo zpomalit. Dnes se často setkáváme s pojmy jako „bez odpadu“, ekologická móda, „slow fashion“ – tedy pomalá móda atd. Na výstavě bude možné shlédnout především oděv, oděvní doplňky, hračky a bytový textil. Pomalá móda oslovila řadu lidí, kteří se odvracejí od obchodních řetězců a navracejí se k originálním oděvům. Díky těmto nadšencům vznikají pomocí přešívání starých textilií, poctivým zpracováním a použitím kvalitních přírodních materiálů, výjimečné modely. Stejný způsob práce (přešívání, ruční šití, využití přírodních materiálů) se spotřebním zbožím byl znám našim předkům odedávna. Vedly je k tomu různé podněty – chudoba, nedostatek materiálu v období první i druhé světové války, v době hospodářských krizí, ale často také šetrnost a úcta k lidské práci. Do 1. 10. 2017 (Palác šlechtičen - Moravské zemské muzeum)

200 let Moravského zemského muzea – série výstav prezentuje TOP sbírkové předměty odborných oddělení

28. 6. 2017 - Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea, jež je nejstarším hudebním archivem v České republice a současně jedním z nejvýznamnějších hudebních archivů v Evropě, představí staré iluminované kancionály, vzácné notové rukopisy a hudební nástroje ze zámeckých a kostelních sbírek. K vidění budou faksimile unikátních rukopisů Wolfganga Amadea Mozarta nebo Antonína Dvořáka, zcela výjimečnou událostí pak bude vystavení originálů neznámých dopisů Franze Liszta se vztahem k Brnu a notového rukopisu Johannese Brahmse. Návštěvníci budou mít dále možnost si prohlédnout výběr osobních předmětů z pozůstalosti skladatele Leoše Janáčka a zajímavé dokumenty ze života brněnských skladatelů Pavla Haase a Vítězslavy Kaprálové. 8. 8. – 10. 9. 2017 (Dietrichsteinský palác - Moravské zemské muzeum)

200 let Moravského zemského muzea – série výstav prezentuje TOP sbírkové předměty odborných oddělení

28. 6. 2017 - Botanické vzorky existovaly již při založení vlastního muzea. Nejstarší zápisy v inventáři jsou ještě staršího data než vlastní ustanovení tehdejšího Františkova muzea (4. srpna 1813). V současné době se počet sbírkových položek pohybuje okolo milionu. To staví herbář Moravského zemského muzea na třetí místo mezi botanickými institucemi v České republice. Obsahuje nejen sušené lisované cévnaté rostliny, ale také houby, lišejníky a mechorosty. Mezi vystavenými exponáty uvidíte nejen staré herbářové položky, ale také unikátní dřevěné modely hub a Mattioliho bylinář. K botanickému oddělení patří oblíbená houbařská poradna. Důležitou náplní činnosti botanického oddělení je také vědecká práce, přednášková činnost a popularizace botaniky a mykologie. 12. 7. – 6. 8. 2017 (Dietrichsteinský palác - Moravské zemské muzeum)

200 let Moravského zemského muzea – série výstav prezentuje TOP sbírkové předměty odborných oddělení

28. 6. 2017 - Oddělení dějin divadla v rámci prezentace svých sbírek představuje soubor unikátních materiálů vypovídajících o divadle a jeho tvůrcích, ať už se jedná o exponáty, spojené s tradicí divadelních rodů nebo detaily z obsáhlé mozaiky, z níž se skládá v čase a prostoru nezachytitelný divadelní artefakt. Představena bude unikátní ucelená kolekce sbírkových předmětů spojených se světovou premiérou hry bratří Čapků Ze života hmyzu, která se odehrála v Brně v roce 1922. Vedle makety, scénického a kostýmního návrhu tehdejšího dvorního výtvarníka brněnské scény A. V. Hrsky budou k vidění také další autentické doklady, spojené s inscenací, včetně orchestrálních partů O. Zítka, které Muzeu pro tuto příležitost zapůjčilo Národní divadlo Brno. Do 9. 7. 2017 (Dietrichsteinský palác - Moravské zemské muzeum)

Jak se dělá muzeum

13. 6. 2017 - Od 5. července je ke zhlédnutí výstava, která dokumentuje na panelech po jednotlivých krocích vznik nové stálé expozice v Muzeu Karlovy Vary od počáteční deinstalace staré expozice po konečnou podobu expozice nové. Výstava potrvá do 31. srpna. (Muzeum Královská mincovna Jáchymov)

Helena Fejková – Art Inspiration

13. 6. 2017 - Dne 5. července začíná vernisáží retrospektivní výstava oděvní tvorby Heleny Fejkové, zaměřená na kolekce inspirované architekturou, historickými obdobími i výtvarným uměním. Výstava je doplněna velkoformátovými fotografiemi Gabiny Fárové, Dušana Šimánka, Marie Votavové, Pavla Hejného, Michala Hančovského a dalších. Originální modely z let 1990–2017, včetně fotografií a filmů z nejzajímavějších přehlídek, tvoří zajímavou sbírku, která ukazuje nejen vývoj rukopisu autorky a design kolekcí, ale i řemeslné provedení a další souvislosti aktuální české módy. Výstava HELENA FEJKOVÁ – ART INSPIRATION je výraznou modifikací původního projektu „Helena Fejková a české textilky“, který prvně uvedlo v roce 2011 pražské Uměleckoprůmyslové muzeum v Muzeu textilu v České Skalici. Expozice zachycuje také mimořádnou inscenaci Ballet & Fashion, kterou v premiéře uvedlo 6. 1. 2017 pražské Národní divadlo. Spolupráce Baletu ND a Heleny Fejkové v režii Zuzany Šimákové, která spolu s Petrem Zuskou vytvořila i choreografii, představila totiž zcela novou formu prezentace tance, hudby a oděvního designu. Výstavu uvede Marek Eben, za účasti autorky se bude ve foyeru muzea konat malá módní přehlídka, své hudební umění předvede rusko-kanadská klavíristka Viviana Sofronitsky žijící v Praze. Vernisáž začíná v 17 hodin. Výstava potrvá do 3. září. (Muzeum Karlovy Vary, p.o. Karlovarského kraje)

Večer je divadlo

8. 6. 2017 - Aby se mohlo hrát divadlo, je prý zapotřebí autorská hra, budova divadelní a skupina lidí předvádějících hru. Tak to alespoň tvrdí Ottův slovník naučný. A ten mívá pravdu. V Třešti zdá se, nic z toho nechybí – ani prostory a ani ochotníci ochotní hrát divadlo. Je tomu tak od poloviny 19. století, kdy se zde poprvé hrálo v Panské hospodě, až dodnes, kdy máme několik aktivních divadelních souborů, školní divadlo, tradiční přehlídku ochotnických divadelních souborů a festival loutkového divadla. Na letošní rok nepřipadá žádné výročí, ale i tak jsme se rozhodli nad fenoménem třešťského divadla pozastavit. Muzejní spolek uspořádal komentované promítání historických fotografií z divadelního prostředí a v muzeu jsme na letní turistickou sezónu nachystali výstavu Večer je divadlo. Můžete se na ni přijít podívat do konce září, otevřeno máme každý den kromě pondělí. V depozitáři muzea je uložen bohatý fotografický materiál a dochovala se i většina plakátů odehraných her. František Strádal, archivář divadla vypracoval seznamy herců a podporovatelů divadelního života. U jmen ochotníků uvádí všechny hry, ve kterých si zahráli. Jedná se o cenné zdroje informací k dějinám ochotnictví v Třešti. Samotné plakáty mají neskutečnou vypovídací hodnotu. Jeden z nejstarších dokumentuje fakt, že Třešť bývala významnou zastávkou kočovných divadelních společností. Oznamuje, že v červnu roku 1890 do Třeště zavítá velká operní, operetní a činoherní společnost Františka Trnky, zdrží se tři dny a odehraje čtyři představení. Vstupenky byly v předprodeji na neobvyklém místě, u ochotného pana lékárníka Josefa Tomáše. Bylo to potom nejspíš i tak trochu léčivé divadlo. Z 20. listopadu roku 1881 je nejstarší plakát uložený v muzeu. Zve na divadelní frašku ve třech jednáních, která má tajemný název D. S. Plakáty dokládají i místa, na kterých se divadlo hrálo – bývaly to většinou hospody, hostince, sál pivovaru a až v novějších dobách sokolovna a kulturní dům. Udivuje nás informace, kolik bylo amatérských herců – své ochotníky měl spolek Sázavan, beseda Mojmír, Dělnická tělocvičná jednota, většina politických stran, Orel, Sokol, hasiči, Akademický feriální klub, mateřská škola Marianum, Beseda katolických mužů a jinochů, Mariánská družina dívek atd. Když se mluví o divadle, zvykli jsme si připomínat rok 1923, kdy byla založena Ochotnická jednota, později pojmenovaná po Karlu Čapkovi. Není to však začátek ochotnického divadelnictví v Třešti. Už tenkrát mělo bezmála stoletou tradici. Založení Ochotnické jednoty bylo snahou shromáždit nejlepší herce z města v jednom spolku a divadelní tradici dát jakýsi organizovaný rámec. Za první světové války se mezi obecenstvem jednoho představení objevili dokonce i ruští zajatci, kteří toho času pobývali v Třešti. Možnost navštívit představení dostali jako odměnu, hercům totiž zapůjčili své rubašky a čepice zv. furažky. Dvojjazyčné česko-německé plakáty z období druhé světové války s poznámkou, že je Židům vstup do divadla zakázán, jsou sami o sobě víc než výmluvné. Zjistíme, že se za války hrálo velmi často. Těch 101 odehraných představení z období okupace člověka ze začátku překvapí. Divadlo bylo asi prostředkem, jak tu zlou dobu přečkat. Transformace a potom zmizení názvu dramatického odboru jednoty Orla ze záhlaví plakátů během okupace taktéž o lecčem vypovídá. Ale hrálo se pořád. Také v časech, kdy bylo nutno opatřit si povolení k sehrání divadla i v té nejzapadlejší vesnické hospodě. V době válek příslušné orgány schvalovaly všechna představení a třídily hry na vhodné a zakázané. Později např. nad ideovou náplní her bděl ZV ROH Vzájemnost. Hrálo se však stále. Šily se kostýmy, organizovala sbírka na stavbu kulturního domu, nákup kulis, psaly se divadelní scénáře a nacvičovalo loutkové divadlo. A dnešní ochotníci, ať už jsou v kterémkoliv spolku, z tohoto zdroje čerpají a na tuto tradici, jejíž začátky nacházíme v první polovině 19. století navazují. O tom je vlastně výstava v muzeu. Nehledejte v ní konkrétní jména jednotlivých herců – je jich totiž příliš mnoho. Je o fenoménu třešťského divadla. (Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť)

1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60   61   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71   72   73   74   75   76   77   78   79   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89   90   91   92   93   94   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107   108   109   110   111   112   113   114   115   116   117   118   119   120   121   122   123   124   125   126   127   128   129   130   131   132   133   134   135   136   137   138   139   140